Balada pro vojáka

4. října 2010 v 18:17 | Čalamáda June/ Pickels |  Jednorázovky
Báseň... co to dělá v jednorázovkách?

"Nestyď se vojáčku..."
Krev z úst padá.
Na bojišti padla
duše mladá.
Padla pro mě,
Pro smrt žíznivou,
pro smrt jedinou,
po krvi prahnoucí,
v noci té planoucí.

Německé pochody ze Stalingradu byly obrovké. Spíš to byly pochody smrti.
Jak ironické.
Němci přeci organizovaly pochody smrti - tohle je perfektní obrázek toho, jak se válka obrátila proti nim samým.
Stalingrad, 1942. Mám pocit, že to byl zrovna prosinec, kdy odlétlo odtud poslední letadlo.
Vidět odlétat poslední letadlo z bílého pekla - to je jako vidět poslední svíčku nadějě, roztékající se na mé ruce.
Protože pak..
...přežilo pouhých 6 000.


V zamrzlé krajině, vlků vytí
rozsévá otázku.
Ptá se na důvod lidského bytí.
Vojáci vedeni na smrt planinou,
planinou z obrázku,
zapomínají na vzpomínku jedinou,
lapeni v síti.

Když bez boha, bez víry
do sněhu padají
po dechu lapají.
Jak padnou, tak zemřou.
Zavolat nemohou.
Poslední myšlenka se stane vším.
To jsou pravidla
pod nebem Sibiřským.

Německý vojáku!
Žádná pro tě škoda,
Mohla to být zábava,
Teď je to nuda.

Jak poslední poryv větru okolo ucha zaúpěl,
Tak poslední voják divize lehl k zemi tiše
jako by se snad ukláněl
velikosti ruské říše.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 4. října 2010 v 18:23 | Reagovat

Hmm, depku domů táhnoucích Němců to ukazuje velmi dobře... pěkná báseň, dobré téma... na tohle téma by se toho dalo napsat hodně...

Jen...ehm....to datum...překleeeep. Uťala ses o 900 let...

2 Taychi Taychi | Web | 4. října 2010 v 22:08 | Reagovat

Tvl...úplně živě si to představuju. Je to zvláštní, tento článek ve mě vyvolal vzpomínky na to, jak jsme se učili o druhé světové válce.

3 CuMelKaa CuMelKaa | Web | 5. října 2010 v 9:21 | Reagovat

Zajimavy obrazek na desu =D

4 Imaginary Traveler | Alia Imaginary Traveler | Alia | Web | 5. října 2010 v 14:37 | Reagovat

Má to své.. jak to říct, kouzlo? Nevím, toho slovo se mi k tomu nehodí. Nicméně, dýcha z toho jistá atmasféra, která možná není propletená růžičkami ( možná tak ledovými), ale přesto má něco do sebe, co člověka chytne, popadne za vlasy a vsadí něco do hlavičky.
Jinak řečeno, líbí se mi to, opravdu povedené. Zas jednou něco, co má ducha. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama