Se školou jsme se byli mrknout na zkoušku divadelního představení Naháči.
Zhruba za dvacet minut příjemného zkoušení (mám ráda divadlo, má to svojí atmosféru. Ti herci, ty kostýmy... je to tak jiné od filmu) k nám přišel chlapík - tvůrce hry - a začal nám vyprávět o co vlastně jde.
Tedy - mladík bez práce, sirotek, má nápad na jednu internetovou stránku s názvem "Klub porozumění", novou sociální síť, kde budete moct dělat vše, jako jinde. Můžete ale taky si zaplatit za 80korun internetový vstup do reálné místnoti, kde sedí osm takových naprosto typických lidí. Intelektuál, růžová puberťačka, anarchista apod. Postupně se všech osm "odslupkovává" a uvědomuje si, kdo kým je. Protože nejhorší není mít masku před ostatními, ale před sebou.
Je to o nahotě duše, ne těla.
To je jenom na úvod. Vlastně mě úplně dostala jiná věc.
Ten zápal, který měl, když nám převyprávěl děj.
Jestli jste už napsali dílo, ke kterému máte vztah, určitě ten zápal znáte.
Je to takový zážeh!
Bum!
Každopádně - o nahotě duše je skvělé psát. Zmínil se, že "Česká republika není to nejlepší místo, kde hru uvést, ale co se dá dělat."
Možná to nebude mít takový úspěch, ale sem to prostě patří. Tady se lidi víc přetvařují a pomlouvají. Ale tím nechci říct, že je odpadový národ, blah blah blah. Je mi fakt špatně z těhle naprosto pitomých názorů. Je to snad někde lepší? Italové jsou horkokrevní, Francouzi povrchní, Finové kamenní.
Jasně, nedá se to říct takhle, ale ať chcete nebo ne, spousta lidí v jednom národě má podobný povahový rys. Ale o tom jindy.
Ahoj na mém blogu prodávám oblečení tak se když tak mrkni a třeba se ti něco zalíbí a budeš si to chtít koupit..:) to bych bla moc ráda..:)
Přeji hezký den :)
S láskou Laríí